Data zveřejněná v časopise Neurology v roce 2023 říkají, že osm z deseti amerických seniorů souhlasí s tím, že pro včasný záchyt nastupující Alzheimerovy nemoci je důležité její testování a téměř všichni by byli ochotni po potvrzení demence změnit svůj životní styl. A jaká je realita? Alzheimerovu nemoc má šest milionů Američanů, přičemž konečné číslo je pravděpodobně mnohem vyšší, protože v mnoha případech nebylo onemocnění vůbec diagnostikováno.
Kdybychom to věděli, tak bychom pro sebe něco dělali
Lékaři ve Spojených státech si uvědomují, že Alzheimerova nemoc je velkým rizikem pro veřejné zdraví. Apelují na včasné odhalování počínající nemoci, protože jen tak existuje šance na její zpomalení. Národní průzkum Michiganské univerzity o zdravém stárnutí se proto zeptal vzorku více než 1 2000 dospělých ve věku 65–80 let na jejich povědomí o kognitivním screeningu (preventivním vyšetření u potenciálně rizikových jedinců) a o laboratorním testování ukazatelů nemoci (biomarkerů) v krvi. Celkem 71 % dospělých z tohoto průzkumu vědělo, co je to kognitivní screening demence, zatímco 29 % jej neznalo vůbec. Alarmující je, že více než polovina oslovených (59 %) uvedla, že žádný kognitivní screening nikdy neabsolvovala. Za nejdůležitější zjištění ale můžeme považovat to, že téměř všichni účastníci průzkumu (96 %) tvrdili, že pokud by výsledky testování naznačovaly počínající demenci, velmi pravděpodobně by podnikli kroky ke zlepšení zdraví svého mozku.
Co se týká laboratorního vyšetření, ukázalo se, že 81 % dotázaných vůbec netuší, že je možné podstoupit vyšetření specifických biomarkerů a přibližně stejné procento souhlasilo s tím, že by jim jejich lékař toto vyšetření měl nabízet. V případě pozitivního výsledku by bylo ochotno žít zdravěji dokonce 97 % osob. Pokud se tedy podíváme na to, jak se američtí senioři chovají, a u nás to pravděpodobně nebude jiné, jsou ochotni svůj životní styl změnit až v okamžiku, kdy už je „za pět minut dvanáct“ a demence stojí za dveřmi, či už na ně zlehka klepe.
Nebuďme jako Američané
Pevně věříme, že osvěta ohledně včasné diagnostiky Alzheimerovy nemoci je u nás mnohem aktivnější,
například Terrapino se snaží, co mu síly stačí. Takže pojďme si říci, jak jít screeningu naproti. Pokud u sebe nebo blízké osoby pozorujete problémy s pamětí, nejjednodušší je kontaktovat praktického lékaře, který po vyloučení jiných příčin pacienta odešle ke specialistovi, nejčastěji k neurologovi, psychiatrovi, gerontologovi nebo do specializovaného centra. Testování paměti můžete absolvovat také v některých lékárnách BENU. Orientační diagnostiku demence si ale můžete provést i doma s pomocí různých aplikací a testů. Domácí testy nenahrazují odborné vyšetření lékařem, ale vysílají varovný signál, že se problém musí začít řešit.
Vyzkoušejte si sami
- Odečítat zpaměti číslo 7 od 100 v pěti krocích po sobě. (100-7= 93, 93-7=86, 86-7=79, 79-7=72, 72-7=65). Zdravý člověk by měl bez problémů zvládnout minimálně 2 až 3 úrovně odečtu.
- Odložte z dohledu všechny hodiny a požádejte blízkou osobu, aby vám zadala konkrétní časový údaj. Vaším úkolem je nakreslit kruh a do něj polohu malé i velké ručičky. Obvykle se testuje zakreslení času 11 hodin a 10 minut.
- Během 1 minuty vyjmenujte co nejvíc zvířat. Za každé získáte 1 bod. Obvyklý výkon člověka bez kognitivního deficitu je 15–18 bodů, u lidí s demencí klesá pod 10–12 bodů.
(Autorka tohoto textu si vzpomněla na 32 zvířat, takže napsat další aktualitu určitě nezapomene.)
Zdroje:
https://www.healthyagingpoll.org/reports-more/report/detecting-alzheimers-disease-older-adults-experiences-cognitive-screening-blood
https://www.nfsenorina.cz/pro-pecujici/diagnostika-alzheimerovy-choroby/Image by freepik