S přibývajícími roky se kondice našeho mozku mění a vědci se snaží pochopit, co tento proces způsobuje. V nové studii se zaměřili na 13 proteinů, které mohou hrát významnou roli v jeho stárnutí. Otevírá se konečně cesta k včasné diagnostice demence a léčbě AlzS přibývajícími roky se kondice našeho mozku mění a vědci se snaží pochopit, co tento proces způsobuje. V nové studii se zaměřili na 13 proteinů, které mohou hrát významnou roli v jeho stárnutí. Otevírá se konečně cesta k včasné diagnostice demence a léčbě Alzheimerovy nemoci?
Studie publikovaná v prosinci minulého roku v prestižním odborném časopise Nature Aging sledovala více než 11 tisíc osob ve věku 45 až 82 let. Vědecký tým pomocí magnetické rezonance a umělé inteligence určil biologický věk jejich mozku a porovnal ho s věkem kalendářním. Ukázalo se, že 4 696 jedinců mělo rozdíl (tzv. BAG – Brain Age Gap) výraznější, a ti byli zařazeni do další fáze studie. Vědci následně provedli analýzu jejich krve a z přibližně tří tisíc proteinů označili třináct, u nichž předpokládají, že by mohly mít souvislost se stárnutím mozku. Osm z nich je spojováno s rychlejším stárnutím, pět naopak se stárnutím pomalejším.
Nejnadějněji se jeví bílkovina brevican, která pomáhá neuronům ve vzájemné komunikaci. Jeho hladina klesá s věkem, což může souviset s větším rizikem vzniku neurodegenerativních onemocnění, jako je demence nebo mozková mrtvice, u starších lidí. Naopak koncentrace jiných bílkovin spojených se zánětem a buněčným stresem rostou, což na mozek působí rovněž nepříznivě. Zjistilo se také, že hladiny proteinů ovlivňující stárnutí se výrazně mění ve třech klíčových obdobích života, kolem 57, 70 a 78 let. To naznačuje, že nedochází k pozvolnému úpadku mozkových funkcí, jak se předpokládalo.
Co to znamená pro praxi?
Blíží se vědci k včasnému odhalení rizika Alzheimerovy nemoci a dalších onemocnění mozku? Pokud by se podařilo vyvinout jednoduchý krevní test na stanovení hladin těchto proteinů, mohlo by to znamenat revoluci v prevenci a léčbě mozkových onemocnění. Lékaři by mohli detekovat problém dříve, než se projeví vážnější příznaky. Kromě diagnostiky by mohla věda hledat léky, které by pomohly regulovat tyto bílkoviny a zpomalit proces stárnutí mozku. To by znamenalo zcela nový přístup k neurodegenerativním nemocem.
Někteří vědci jsou ale k výsledkům studie skeptičtí a mají k ní výhrady. Například profesor Mark Mattson upozornil na to, že zjištění o třech vlnách maximálních hladin proteinů neodpovídá dosavadním poznatkům o stárnutí mozku, podle kterých neurony a kognitivní funkce ubývají pozvolna s věkem. Dále upozorňuje, že není jasné, odkud se studovaných 13 proteinů v mozku bere a jaké by měly být jejich normální hladiny. Vadí mu také, že populace, jejíž data byla zpracovávána, byla pouze z Evropy. Jisté tedy je, že výzkum by měl pokračovat, aby se zjištěné poznatky potvrdily v dalších studiích.
Nečekejme na zázračný lék
Vědcům zřejmě ještě nějaký čas potrvá, než najdou svůj „kámen mudrců“. My ale už víme, jak zdraví mozku podpořit. Mezi nejdůležitější a současně nejjednodušší kroky patří pravidelný pohyb, zdravá strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny a antioxidanty, trénování mozku a udržování sociálních kontaktů. Kromě toho bychom měli dbát i na dostatek spánku, zvládání stresu a občas si zameditovat. Tak si v současné době můžeme zachovat mentální schopnosti a kvalitu života co nejdéle.
Zdroje: https://www.alzforum.org/news/research-news/your-brain-aging-fast-plasma-proteins-might-tell
Obr: Ideogram (2025). Převzato z https://ideogram.ai heimerovy nemoci?